Restriktivní politika ve vztahu k alkoholu a tabáku se vyplácí

Úvod

Škody působené tabákem i alkoholem jsou obrovské. Baumberg (2006) odhadl podle různých pramenů škody působené alkoholem pro rok 2002 v celosvětovém měřítku na 210 – 665 biliónů dolarů. S ohledem na zdravotní a ekonomické škody, které působí tabák, se rozhodla Světová banka nepodporovat žádné projekty, které by se týkaly tabáku. Ke škodám působeným alkoholem patří mimo jiné náklady spojené s kriminalitou, řízením pod vlivem alkoholu, nižší produktivita práce. Produktivitu práce kuřáků a lidí zneužívajících alkohol negativně ovlivňuje vyšší nemocnost, odvykací stavy po alkoholu nebo tabáku, kocoviny a podstatně vyšší mortalita. Ekonomické ztráty zahrnují také zdravotní náklady včetně poškození zdraví v okolí kuřáků a výdaje spojené s násilím pod vlivem alkoholu.

Restriktivní politika v prevenci

Irsko se zapsalo do historie preventivním medicíny tím, že v roce 2004 zakázalo kouření na veřejných prostranstvích včetně baru a restaurací. V rozporu s pesimistickými předpověďmi se ukázalo, že se tento zákaz dodržuje, že nevedl k poklesu tržeb. Zato došlo ke zlepšení zdravotního stavu pracovníků sektoru pohostinství. To se ostatně dalo předpokládat na základě účinků podobného zákazu, který platil v Kalifornii už od roku 1998 (Koh a spol., 2007). Příkladu Irska následoval Nový Zéland a pak řada dalších zemí. Podstatná je také okolnost, že zákaz kouření v pracovním prostředí vede ke snížení prevalence kouření u pracovníků (Fichtenberg a Glantz, 2002). K nejúčinnějším strategiím, jak snížit spotřebu alkoholu tabáku a zmírnit škody, které působí, je vyšší zdanění těchto psychoaktivních látek a zvýšení jejich ceny (např. Babor a spol., 2003).

Nemusí se jednat pouze o finanční cenu, ale i o cenu spojenou s opatřováním, tedy snížení dostupnosti alkoholu a tabáku. Dostupnost těchto látek se typicky omezuje v rizikových prostředích a tam, kde by alkohol nebo tabák ohrožovaly jiné lidi. Důležitým a účinným faktorem jsou věková omezení týkající se alkoholu a jejich prosazování i omezení týkající se řidičů nebo pracovního prostředí (Babor a spol., 2003). Význam má i omezování nebo zákazy reklamy alkoholu a tabáku, protože ta působí zvláště negativně na děti a dospívající.

Jako ilustraci významu politiky vůči alkoholu dva příklady. Počátkem 80. let se odhadoval počet úmrtí souvisejících s alkoholem v Rusku na 500 000 ročně. Následující restriktivní opatření ve vztahu k alkoholu způsobila, že spotřeba 100% alkoholu na jednoho obyvatele pronikavě klesla a došlo i ke snížení úmrtnosti související s alkoholem. Tím se za období 1986 – 1991 předešlo 1,22 miliónu smrtí působných alkoholem. Za Jelcinovy éry se v důsledku uvolnění trhu s alkoholem spotřeba zvýšila a v roce 1994 zemřelo v souvislosti s alkoholem 751 000 osob, což činilo 33 % všech úmrtí (Nemtsov 2002). Dalším příkladem je skutečnost, že zvýšení legálního věku pro požívání alkoholu na 21 let v USA vedlo k poklesu smrtelných dopravních nehod v příslušné věkové kategorii.

Závěr

Restriktivní politika ve vztahu k alkoholu a tabáku je výhodná ze zdravotního i z ekonomického hlediska. Zmíněná opatření a je žádoucí doplnit dalším postupy, zdůrazňuje se např. efekt krátké intervence, při které se často pracuje s motivací, i jiné postupy. Koh a spol. (2007) konstatují, že při prevenci se osvědčilo vytváření spojenectví mezi zdravotníky, politiky, odbory a dalšími složkami společnosti. Lze si přát, aby k podobnému příznivému vývoji došlo co nejdříve i v České republice.

Literatura

Babor FT, Caetano R, Casswell S a spol. Alcohol: No Ordinary Commodity. Research and Public Policy. Oxford University Press 2003; 290.
Baumberg B. The global economic burden of alcohol: a review and some suggestions.Drug Alcohol Rev. 2006;25(6):537-51.
Fichtenberg CM, Glantz SA. Effect of smoke-free workplaces on smoking behaviour: systematic review. BMJ. 2002; 325(7357):188.
Koh HK, Joossens LX, Connolly, GN. Making smoking history worldwide. N Engl J Med 2007; 356:1496-1498.
Nemtsov, A.V. Alcohol-related human losses in Russia in the 1980s and 1990s. Addiction 2002; 97:1413-1425.

Autoři děkuji prof. MUDr. Cyrilu Höschlovi, DrSc. FRCPsych. za podnět k napsání této práce.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Národní koordinátor Evropského akčního plánu o alkoholu Světové zdravotní organizace
Psychiatrická léčebna, Oddělení léčby závislostí (muži)
www.plbohnice.cz/nespor

PhDr. Ladislav Csémy
Psychiatrické centrum Praha
csemy@pcp.lf3.cuni.cz