Granátové jablko - Marhaník granátový ( Punica granatum)

Vyhovuje mu subtropické klima kontinentálního typu s dlouhým, horkým létem a poměrně chladnou zimou. Vydrží krátkodobý mráz -15 C. U nás jej pěstujeme raději jako přenosnou rostlinu.

Nejlépe roste v úrodné půdě, lehčí, s neutrální až slabě alkalickou reakcí. Na dno květináče je dobré přidat drenáž. Miluje vydatnou zálivku a dostatek živin. Doma v zimě roste nejlépe ve studeném skleníku i v chladném bytě, v létě venku. Jako pokojové rostliny se často pěstuje odrůda Nana, která bohatě kvete a plodí, ale není jedlá. V zimě vyžaduje mírnou zálivku a hodně světla. Nebo se umístí do tmavé, chladné místnosti s teplotou okolo pěti stupňů Celsia, kde ji vůbec nezaléváme. Je to opadavá dřevina. Granátovníky se velmi dobře tvarují a jsou proto ideální k pěstování jako bonsai.


Punicum je opadavý keř nebo malý strom dorůstající výšky pěti metrů a plodem je vysychavá kulovitá bobule velká 9 až 12 cm, červené, žluté nebo zelenavé barvy s vytrvalým kalichem a velkým množstvím semen, která má silnou kožovitou slupku. Hmotnost plodů je rozmanitá od 200 g až do 1 kg. Granule tvoří semena obklopená šťavnatým arilem. Z plodů se připravuje šťáva, tzv. francouzská grenadina. Z jednoho kilogramu plodů se získá 500 až 700 g šťávy s obsahem asi 21 % cukrů. Oplodí obsahuje 22 až 30 % tříslovin a používá se k léčení při poruchách trávicího ústrojí. Ze slupek nezralých plodů, z kořenů a z kůry se získává barvivo, jímž se barvil i safián a v Orientě také koberce. Kůra stromů a slupky jsou bohaté na taniny. Zralý plod vydává při poklepu dunivý zvuk a má otevřený kalich, nezáleží přitom na zabarvení slupky. Pozor na popraskané plody, které jsou znakem sklizně v době přezrálosti plodů nebo vlivem sucha. Pro získání šťávy z plodů poválíme mírně nahřáté ovoce tlakem na podložku a poté jablko nařízneme u kalichu. Tímto otvorem mačkáme šťávu přímo do sklenice.

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Je to sytě červený chladný nápoj z čerstvých granátových jablek. Granátová jablka poválíme, rozřízneme a vymačkáme skvěle červenou lahodnou šťávu Podáváme vychlazené Můžeme ředit vychlazenou minerálkou
Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha ovocných salátů nebo sorbetů. V teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám, do některých pikantních pokrmů. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himálaje.

Z granátových jablek se také připravuje zavařenina.

Granátové jablko je až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.

Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména kyselinu citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře pak i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin.
Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých a trpkých (svíravých) látek, např. kyseliny taninové, které mají obstipační (stavěcí) účinek. Jedlé části granátových jablek působí spíš projímavě. (Pojmy jako taniny, polyfenolické látky, třísloviny a flavonoidy se u granátového jablka hodně prolínají.)

Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály.

Látky charakteru polyfenolů v jedlých částech představují jak zdroj hořké a trpké složky chuti a červené barvy šťávy (bioflavonoidy), tak zdroj hlavního protizánětlivého, antioxidačního účinku [1], který je posílen přítomností vitamínu C (synergický účinek). Antioxidační účinek těchto flavonoidů představuje hlavní léčebný a ochranný vliv granátových jablek na lidský organismus. Obsahem antioxidantů pomáhá šťáva v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím.

Podle kalifornských a ohijských výzkumníků nejméně deset z obsažených fenolických látek funguje jako přírodní prevence rakoviny prsu, prostaty a dalších nádorů, na jejichž rozvoji se mohou podílet estrogeny.


Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz.