Podprahové vnímání, medicína a návykové nemoci

Úvod
Podprahové (subliminální) podněty si není schopen jedinec uvědomit, přesto je ale jeho mozek prokazatelně zaznamená (Kouider a spol., 2007, Brooks a spol., 2011). Tyto podněty mohou ovlivnit emoční naladění a také rozhodování. Typickými příklady podprahového působení jsou slova maskovaná hlasitější hudbou nebo zrakový podnět, který se objeví na tak krátkou dobu, že ho jedinec vědomě nezaznamená. Podprahové vnímání by se nemělo přeceňovat, ale ani podceňovat. Nahodilá, jednorázová expozice podprahovým podnětům nepostačuje k trvalé změně postojů a chování. Podprahové vnímání ale může jedince za určitých situací ovlivnit. Při léčbě návykových nemocí představuje podprahové působení riziko. Podprahové podněty lze využívat i terapeuticky.

Některá rizika
* Podprahové vnímání se často zneužívá v reklamě. Nemusí se jednat pouze speciální reklamní materiály, ale podprahově může působit i běžná reklama. Příkladem je reklamní plocha u dálnice. Řidič jedoucí obvyklou rychlostí sice nerozpozná obsah reklamy, ale jeho mozek ji zaznamená. Zásadní otázkou je, nakolik to ovlivní jeho rozhodování např. ve vztahu k alkoholu. Alkohol by při řízení samozřejmě představoval velké riziko. Leventhal a spol. (2008) zjistili, že po tabáku bažící kuřáci přednostně vnímali podněty, které souvisely s kouřením. V tom se lišili od nekuřáků i od kuřáků, kteří neměli bažení. Lze proto analogicky usuzovat, že bažení po alkoholu se vlivem podprahové reklamy objeví u závislého na alkoholu při odvykacích potížích nebo bažení, možná i u dehydratovaného řidiče, který má příjem tekutin spojený s alkoholickým nápojem. Je třeba dodat, že většina závislých na alkoholu se nijak neléčí a mnozí z nich jsou řidiči.
* Je otázka, zda může podprahové vnímání bažení vyvolat. Pravděpodobně ano. Podle autorů Ziauddeen a spol. (2011) podprahové podněty související s potravou zvyšovaly motivaci vyhledávat potravu. Bažení samo o sobě zhoršuje paměť, soustředění a další kognitivní funkce (např. Nešpor a spol., 2011), což představuje v mnoha situacích velké riziko.
* Jenkins (2011) považuje nejen dostupnost psychoaktivních látek, ale také jejich podprahové vnímání za rizikový faktor u anesteziologů. To podle něj přispívá k častějšímu vzniku závislosti na narkoticích u lékařů této profese.
* Podprahové podněty mohou zvyšovat kardiovaskulární stres (Carlisle a spol., 2011). To je prakticky důležité. Výstřely a křik z dobrodružného filmu totiž zvýší kardiovaskulární stres pacientů nejen na nemocničním pokoji, kde je puštěná televize nebo přehrávač, ale patrně i na sousedních pokojích.
* Podprahové vnímání alkoholických nápojů zvyšovalo v experimentu agresivní myšlenky i projevy (Subra a spol., 2010).

Právní stránka
Podle zákona č. 40/1995 Sb. je zakázána reklama založená na podprahovém vnímání, klamavá reklama a skrytá reklama. Jak se zmíníme dále, podprahově působí i naprosto legální reklama. Podprahovou reklamu v užším slova smyslu je navíc mnohem obtížnější identifikovat, než ji vyrobit. Zákaz skryté reklamy považujeme za iluzorní. V novinářských kruzích se používá výraz PR (public relations) článek, což bývá často skrytá reklama. Není snadné dokázat, že nějaký článek nebo program byly zaplaceny zadavatelem reklamy a že nevznikly z autorova přesvědčení. Navíc dolní hranice pokut za nedovolenou reklamu je nízká. Částky, které do reklamy proudí, jsou naopak vysoké.

Některé související reklamní praktiky
* Podprahová informace se někdy netýká přímo propagovaného produktu, ale má skrytý sexuální nebo jinak dráždivý obsah. Cílem je v tomto případě vzbudit zájem a udržet pozornost.
* Podprahovosti lze dosáhnout tím, že se příjemce informace zaplaví velkým množstvím podnětů a tím se oslabí jeho schopnost se v nich orientovat nebo je rozpoznávat. K tomu dochází například na některých webových stránkách.
* Podprahově může působit i tzv. „product placement“, tj. umisťování reklamy do filmů, videoklipů počítačových her (Yang a Wang, 2008) atd. Při sledování napínavého děje většina diváků nezaznamená podněty, které se objeví na periferii zorného pole. To může být pro závislé na alkoholu, tabáku i patologické hráče rizikové, protože se tak snižuje možnost korigovat reklamu nebo použít některou techniku, jak zvládnout bažení (Nešpor a spol., 2011).
* Reklama bývá navíc často skrytá a nepřímá. Např. zaměstnanec kasina může předstírat, že je hazardní hráč, aby svým příkladem přiměl návštěvníka k rizikovému hazardu. V médiích vycházejí články nebo jsou vysílány programy, které zadala a zaplatila reklamní agentura. Tyto materiály ale nejsou vždy jako reklama označené. Pro na alkoholu závislé pacienty je zvláště riziková skrytá reklama alkoholu.
* Reklamy se objevují na automobilech, oblečení i předmětech denní potřeby, což v běžném životě působí podprahově a může ovlivnit rozhodování.

Obrana proti negativnímu působení podprahových podnětů
* Nejlepší by byl naprostý zákaz reklamy alkoholu a hazardu. Nezdá se ovšem, že by se u nás o něčem podobném uvažovalo. Z tohoto důvodu je třeba hledat další možnosti.
* Určitý význam může mít i to, jestliže jsou pacienti o působení podprahové a jiné reklamy informováni (Birgegard a Sohlberg, 2008).
* Nejlogičtější možností je vyhýbat se podprahovému ovlivňování. Při léčbě návykových nemocí se někdy hovoří o „stimulus control“, tj. vědomém rozhodování se o tom, jakým podnětům se vystavit a jakým ne. Podprahově může působit zvuková kulisa z rozhlasu, televize puštěná ve jiné místnosti atd. Taková zbytečná rizika by se měla pokud možno eliminovat.
* V léčebném prostředí, zejména jestliže se jedná o zařízení pro léčbu závislostí, by se neměla tolerovat reklama alkoholu, tabáku nebo drog a to ani na oblečení nebo v médích. Jak věděl už docent Skála, rizikové jsou i tzv. toxické řeči, tj. lehkomyslný hovor o alkoholu nebo drogách, k němuž někdy dochází zejména u nově přijatých pacientů.
* Působení podprahové i jiné reklamy a dalším tzv. „motivačním útokům“ se nelze zcela vyhnout. Za potřebné proto považujeme soustavné doléčování např. v terapeutické skupině, v socioterapeutickém klubu nebo ve svépomocné organizaci. Vliv reklamních motivačních útoků se tak může kompenzovat.

Příklady využívání podprahových podnětů při léčbě
* Podprahové podněty mohou napomoci tomu, aby si jejich příjemce zřetelněji uvědomil problém. Působí zde jistě i placebo efekt, podobně jako jiných postupů.
* Při terapeutickém využívání podprahového vnímání je důležitý faktor motivace. Karremans a spol. (2006) zjistili, že podprahová nabídka určitého druhu čaje měla efekt pouze u osob, které měly žízeň. Jako výhodná se proto jeví kombinace posilování motivace (česky např. Nešpor 2011) a podprahového působení.
* Borgeat (1983) porovnával efekt relaxace navozené podprahově a efekt progresivní relaxace. Zjistil, že obojí je přibližně stejně efektivní. To je zajímavý výsledek. Nácvik progresivní relaxace vyžaduje určitý čas a podprahová relaxace je z tohoto hlediska snazší. Na druhé straně zvládnutí některé relaxační techniky poskytuje praktikujícímu nezávislost na zvukovém zařízení a podporuje jeho soběstačnost.
* Lowery a spol. (2007) zjistili při využívání podprahových podnětů zlepšení dlouhodobých studijních výsledků u studentů. Dočasné nebo dlouhodobější zhoršení kognitivních funkcí je při léčbě návykových nemocí častý problém, proto může být tato práce relevantní i zde.
* Využívání podprahových podnětů může mít také nechtěný efekt. Albarracin a spol. (2009) uvádějí, že podprahové sugesce nebádající obézní osoby ke cvičení vedly, pokud ke cvičení nedošlo, ke zvýšenému příjmu potravy.
* Jestliže působíme při léčbě nebo v prevenci podprahovými podněty, považujeme za správné o tom příjemce takového sdělení informovat. Příkladem jsou naše videa na YouTube, do kterých jsme zapracoval sugesci „klidný, moudrý, střízlivý“ (Nešpor 2012). Tato videa jsou jako podprahová označena a divák je předem informován o použité sugesci.

Literatura
Albarracin D, Wang W, Leeper J. Immediate increase in food intake following exercise messages. Obesity (Silver Spring). 2009; 17(7):1451-2.
Birgegard A, Sohlberg S. Persistent effects of subliminal stimulation: sex differences and the effectiveness of debriefing. Scand J Psychol. 2008; 49(1):19-29.
Borgeat, F. Psychophysiological effects of two different relaxation procedures: Progressive relaxation and subliminal relaxation. Psychiatric Journal of the University of Ottawa. 1983; 8(4):181-185.
Brooks SJ, Savov V, Allzén E, Benedict C, Fredriksson R, Schiöth HB. Exposure to subliminal arousing stimuli induces robust activation in the amygdala, hippocampus, anterior cingulate, insular cortex and primary visual cortex: A systematic meta-analysis of fMRI studies. Neuroimage. 2012; 59(3):2962-73.
Carlisle M, Uchino BN, Sanbonmatsu DM, Smith TW, Cribbet MR, Birmingham W, Light KC, Vaughn AA. Subliminal activation of social ties moderates cardiovascular reactivity during acute stress. Health Psychol. 2011 Aug 15. [Epub ahead of print]
Jenkins IA. Tolerance and addiction; the patient, the parent or the clinician? Paediatr Anaesth. 2011; 21(7):794-9.
Karremans, J.; Stroebe, W.; Claus, J. Beyond Vicary’s fantasies: the impact of subliminal priming and brand choice. Journal of Experimental Social Psychology. 2006; 42 (6): 792–798.
Kouider S, Dehaene S, Jobert A, Le Bihan D. Cerebral bases of subliminal and supraliminal priming during reading. Cereb Cortex. 2007; 17(9):2019-29.
Leventhal AM, Waters AJ, Breitmeyer BG, Miller EK, Tapia E, Li Y. Subliminal processing of smoking-related and affective stimuli in tobacco addiction. Exp Clin Psychopharmacol. 2008;16(4):301-12.
Lowery BS.; Eisenberger, NI; Hardin, CD; Sinclair S. Long-term Effects of Subliminal Priming on Academic Performance. Basic and Applied Social Psychology. 2007; 29:151–157.
Nešpor K. a spol. Jak rozdělit postupy, které mírní bažení (craving). Prakt. Lék. 2011, 91(12):703–706 Nešpor K. Návykové chování a závislost, 4. aktualizované vydání. Praha: Portál 2011; 176.
Nešpor K. 1. Relaxační podprahové video s flétnou. 2. Hudba s podprahovou sugescí: aktivační. 3. Relaxační podprahové video: kytara, klávesy. 2012. Tato videa jsou dostupná na www.youtube.com/drnespor. Subra B, Muller D, Bègue L, Bushman BJ, Delmas F. Automatic effects of alcohol and aggressive cues on aggressive thoughts and behaviors. Pers Soc Psychol Bull. 2010; 36(8):1052-7.
Yang HL, Wang CS. Product placement of computer games in cyberspace. Cyberpsychol Behav. 2008; 11(4):399-404.
Ziauddeen H, Subramaniam N, Gaillard R, Burke LK, Farooqi IS, Fletcher PC. Food images engage subliminal motivation to seek food. Int J Obes (Lond). 2011 Dec 6. [Epub ahead of print]

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Psychiatrická léčebna Praha –Bohnice
Mužské odd. pro léčbu závislostí
181 02 Praha 8
www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor