Hluk: zdravotní rizika a možnosti prevence

Souhrn
Nadměrný hluk s sebou nese značná zdravotní rizika. Pro lepší přehlednost rozdělujeme rizika hluku na tělesná a duševní, i když tělesné a duševní zdraví spolu úzce souvisejí. Prevenci hluku na celospolečenské úrovni, na úrovni zdravotnických i jiných pracovišť i na úrovni jednotlivce je třeba věnovat náležitou pozornost.
Klíčová slova: hluk, stres, duševní zdraví, kardiovaskulární systém

Rizika pro tělesné zdraví
Skutečnost, že nadměrný hluk poškozuje sluchové ústrojí, je známa už dlouho. To se dnes týká i dětí a dospívajících (Daniel, 2007). Existují však i jiná rizika. Následující výčet si nečiní nárok na úplnost, jedná se spíše o příklady. Hsu (2010) popsali u pacientů po operaci srdce, kteří byli vystaveni hluku, vyšší tepovou frekvenci a vyšší krevní tlak. Tachykardie a emoční rozlady se objevovaly i u dětí, které byly vystaveny hluku (Morrison a spol. 2003). Nadměrný hluk zvyšuje riziko hypertenze a srdečních nemocí (Maschke, 2011) a cévní mozkové příhody u pacientů s hypertenzí (Fujino a spol., 2007). Nemocniční hluk zpomaluje hojení ran, zvyšuje citlivost k bolesti, vede k bolestem hlavy a podrážděnosti (Biley, 1994). U dětí se popisují v důsledku hluku častější onemocnění dýchacího systému včetně astmatu (např. Niemann a spol., 2000).

Rizika pro duševní zdraví
Zmiňují se rozlady, poruchy spánku, zhoršený školní prospěch u dětí, nelze vyloučit ani negativní vliv hluku na imunitu (Passchier-Vermeer a spol., 2000). Hluk na jednotkách intenzivní péče zvyšuje riziko chybných výkonů u zdravotníků (Donchin a Seagull, 2002) a vede k podrážděnosti u pacientů. Niemann a spol. (2000) zjistili v důsledku hluku vyšší riziko depresí a migrén.
Dříve se soudilo, že nadměrný hluk nevyvolává specifickou duševní poruchu, ale vede k vyššímu výskytu nespecifických symptomů. Hardoy a spol. (2005) to zpochybňují. Podle nich byl hluk spojen s vyšším výskytem generalizované úzkostné poruchy. Hluk v blízkost letišť vedl u dětí, které tam žily, k horšímu chápání psaného textu a k duševní nepohodě. U posluchačů některých druhů hlasité hudby se také relativně častěji vyskytuje zneužívání alkoholu a jiných drog. Kromě hluku se v tomto případě jistě uplatňují i jiné, např. sociální vlivy. Nepřekvapuje proto, že řada závislých pacientů má zneužívání psychoaktivních látek spojeno s určitými druhy hudby. Obvykle doporučujeme se takové hudbě vyhýbat, aby se předešlo vzniku bažení.

Možnosti prevence
• Zdravotníci by měli tvořit účinnou protiváhu stavební lobby, která chce změkčovat hlukové limity, aby se mohly stavět hlučné komunikace a ještě hlučnější letištní dráhy v hustě obydlených oblastech. Limity hluku by se měly naopak zpřísňovat.
• Míru hluku je možné omezovat i na úrovni zdravotnických pracovišť. To je důležité pro pacienty i jako prevence profesionálního stresu u zdravotníků. Zmínit lze např. hlasitosti signalizačních a výstražných systémů nebo hlučnosti médií. Za zkvalitnění zdravotní péče nelze rozhodně považovat velkoplošné televize na pokojích těžce nemocných pacientů, z níž se ozývají po většinu dne hlasité výkřiky, dramatická hudba a výstřely.
• Důležitá je individuální ochrana sluchu za pomoci jednoduchých pomůcek. Zdravotníci by měli pracovníkům v hlučných provozech doporučovat jejich systematické používání už při nižších hladinách hluku, než jsou ty, které poškozují sluch.
• Podstatná je přirozeně i ochrana sluchu před hlukem, kterému se lidé vystavují dobrovolně z různých mp3 přehrávačů a podobných zařízení. Většinou si přitom neuvědomují s tím spojená rizika.

Literatura
Biley FC. Effects of noise in hospitals. Br J Nurs. 1994;3(3):110-3. Daniel E. Noise and hearing loss: a review. J Sch Health. 2007;77(5):225-31. Donchin Y, Seagull FJ. The hostile environment of the intensive care unit. Curr Opin Crit Care. 2002;8(4):316-20. Fujino Y, Iso H, Tamakoshi A; JACC study group. A prospective cohort study of perceived noise exposure at work and cerebrovascular diseases among male workers in Japan. J Occup Health. 2007;49(5):382-8. Hardoy MC, Carta MG, Marci AR, Carbone F, Cadeddu M, Kovess V, Dell'Osso L, Carpiniello B. Exposure to aircraft noise and risk of psychiatric disorders: the Elmas survey--aircraft noise and psychiatric disorders. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol. 2005;40(1):24-6. Hsu SM, Ko WJ, Liao WC, Huang SJ, Chen RJ, Li CY, Hwang SL. Associations of exposure to noise with physiological and psychological outcomes among post-cardiac surgery patients in ICUs. Clinics (Sao Paulo). 2010;65(10):985-9. Maschke C. Cardiovascular effects of environmental noise: Research in Germany Noise Health 2011; 13 (52):205-211 Morrison WE, Haas EC, Shaffner DH, Garrett ES, Fackler JC. Noise, stress, and annoyance in a pediatric intensive care unit. Crit Care Med. 2003;31(1):113-9. Niemann H, Bonnefoy X, Braubach M, Hecht K, Maschke C, Rodrigues C, Röbbel N. Noise-induced annoyance and morbidity results from the pan-European LARES study. Noise Health. 2006; 8(31):63-79. Passchier-Vermeer W, Passchier WF. Noise exposure and public health. Environ Health Perspect. 2000;108 Suppl 1:123-31.

www.drnespor.eu, www.youtube.com/drnespor