Svátky

Dobrý podvečer,
dnes je pondělí 22.4.2019
svátek má Evľénie
zítra Vojtěch

Krátce

TOP 10 druhů potravin,
které jsou zdrojem vápníku.

Citáty

OSKAR WILDE
Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají jiným.

Duševní zdraví české populace - spotřeba antidepresiv stoupá, u vyhoření záleží na profesi

I když se průměrný věk dožití člověka celosvětově prodlužuje, větší část tohoto nárůstu pokrývají roky života strávené ve špatném zdravotním stavu. Podle celosvětové studie WHO Global Burden of Disease (GBD), která se zabývá zátěží lidstva různými nemocemi (DALY – Disability Adjusted Life Years), je současné období charakterizováno vlnou násilí a epidemiemi neinfekčních nemocí. Patří sem především vysoký krevní tlak, kouření, vysoká glykémie, vysoký body mass index a neuropsychiatrická onemocnění, především deprese. Afektivní poruchy (deprese, mánie, bipolární afektivní porucha) představují celosvětově třetí nejčastější příčinu zdravotního handicapu neboli „disabilities“.

„V České republice se podle našich průzkumů vyskytují závažné depresivní příznaky u 7 % populace. Celkem 9 % přiznává občasné sebevražedné myšlenky, jedno procento o sebevraždě vážně uvažovalo. Spotřeba antidepresiv v posledních letech výrazně narostla a v roce 2015 činila 55 definovaných denních dávek na 1000 obyvatel. Na rozdíl od spotřeby antihypertensiv, látek snižujících hladinu cholesterolu a antidiabetik je ale tato hodnota podle OECD stále pod průměrem 29 vyspělých zemí současného světa. Podle našich výsledků u nás stále více lidí užívá anxiolytika (18 %) a hypnotika (16 %) než antidepresiva (11 %). Přičemž psychofarmaka nejčastěji předepisuje praktický lékař,“ vysvětluje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., a dodává, že pokles sebevražednosti v ČR se v posledních letech zastavil a hodnota 13,1 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel a rok je z mezinárodního pohledu průměrná.

Odborníci z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se zabývají nejen diagnostikou a léčbou duševních poruch, dlouhodobě se věnují také problematice stresu, symptomům deprese nebo charakteristikám životního stylu v rámci průřezového výzkumu a syndromu vyhoření u obecné populace, ale i u různých specifických profesních skupin.

„Výskyt syndromu vyhoření sledujeme od roku 2015. Výsledky výzkumů poukazují na významné souvislosti mezi specifickou pracovní zátěží plynoucí z různých profesí a rozvojem nejen projevů stresu a syndromu vyhoření, ale též závažnějších jevů, jako je depresivní symptomatologie. Ze studií naší kliniky vyplývá, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídící pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo nižší manažeři a řídící pracovníci. K nejohroženějším profesím patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté nebo soudci. Jako specificky ohrožená skupina se jeví i novináři,“ říká spoluautor publikace Syndrom vyhoření jako mezioborový jev prof. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., který se na Psychiatrické klinice v několika velkých národních studiích zaměřuje na duševní zdraví lékařů a učitelů a v dílčích studiích také na psychiku policistů, soudců nebo duchovních.

„Je málo známou skutečností, že lékaři ve srovnání s jinými profesemi jsou v tomto směru nejohroženější skupinou. Kromě snahy vychovat v našem státě vyšší množství aktuálně nedostatkových lékařů musí patřit snaha o zachování dobrého zdravotního i psychického stavu zdravotníků ke společenským prioritám,“ zdůrazňuje přednosta kliniky prof. Raboch.

Oddělení komunikace 1. LF UK
tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka

Vyhledávání

Podporují nás

test Stránky se zdravotnickou tématikou jsou podporovány Ministerstvem zdravotnictví v rámci Programu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením


hartmann
 

kopriva

 

Florence

 

ZDN

 

Foto dne

CESTOVÁNÍ

 

Nenechte si ujít povídání o cestách po místech více či méně známých..