ČlánkyNOVÁ GUINEA
24. 9. sobota - pokračování
Výroba korálků, to je přímo „pásová výroba“, 1. žena roztlouká mušle na malé kousky, 2. je osekává na přibližně stejné a kulaté tvary, 3. si je namáčkne na dřevo pokryté nějakým blátem z písku a to pak brousí na placatém kameni na přibližně stejnou výšku.
Čtvrtá dělá v kokosovém ořechu a vodě do těch kousků dírky, úžasným předmětem – takovou tyčkou s křemenným hrotem (který se brousí mušlí) na které je provázek tedy asi liána a pohybem ruky nahoru a dolů roztáčí ten klacek a vrtá dírky. Poslední ženskou prací na korálkách je „barvení“ na růžovo, na nahřátých kamenech. Koukali jsme na to naprosto fascinovaně. Pak se to navlékne na dlouhé šňůry (asi 4 m) a dva muži to obrousí dokulata.
Na rovné prkno to natáhnou, sedí proti sobě a takovým „udělátkem“, po tom jezdí a zároveň točí. Neuvěřitelné. V tom „udělátku“ – v takovém kameni, jsou asi tři drážky různých velikostí, podle velikosti právě broušených placatých korálků (takových knoflíků). Ti dva to brousí asi 2 hodiny v jednom kuse, jako se o to přetahují, je to dost náročný tělocvik, něco jako když řežou pilou. Sedí u toho samozřejmě na zemi, ženy také a mají jen rákosové, spíše vlastně palmové sukénky a množství korálků. Zajímavé je také tetování, ve tvářích i na prsou. Na tvářích jim to dělá po narození matka, to mi jezdil mráz po zádech při představě, že takto ubližuji svému čerstvě narozenému miminku.
Tedy ve 2 – 3 měsících. A to jim do toho dávají mateřské mléko s vápnem, aby se jim to hned nezahojilo a zůstaly jizvy napořád. Strašná představa, to jsou ale tradice, které prostě my nemůžeme chápat.
Na závěr nám ženy uvařily ve dřevěných nádobách s horkými kameny sladké brambory a ještě mangrovové výhonky, což byla takové šlichta, ale brambory docela šly, hlad je hlad a urazit je nesmíš a je to lepší, než teplé olejovky Na úplný konec nám oblékly jednu dívenku (pěknou – dceru Thomase) do svatebního, což byla spousta úžasných mušliček včetně ozdoby na hlavu a moc ji to slušelo.
