Paprika

Paprika je původem z amerického kontinentu z tropů a mezi nejznámější druhy patří paprika roční. Existuje však mnoho odrůd a několik zbarvení plodu této rostliny, což je bobule z mnoha semínky. O paprice se zmiňuje Kolumbův průvodce Chanca ze Sevilly už roku 1493 a nazývá ji „ agi”. Nejsnadněji lze papriku získat v obchodě, ale mnohem lepší způsob je si ji vypěstovat na vlastní zahrádce.

Mezi obsažené látky patří alkaloidy, vitaminy A, B2, C, E, silice a sacharidy. Tzv. „sladká paprika” má obsah alkaloidů snížený. Syrová nepálivá paprika obsahuje soli draslíku a železa.

Paprika má rozsáhlé léčebné účinky, její sladká forma může sloužit jako vhodné dietní koření. Pomáhá kardiakům zlepšovat periferní cirkulaci krve nebo při svalovém zatuhnutí a revmatických bolestech je vhodné použití mastí a mazání. S pálivou paprikou se musí zacházet opatrně. Při příliš velkém množství může vyvolat i zánět sliznic a příznaky otravy s bolestmi břicha. Při kontaktu s očima může způsobit zánět spojivek.

Paprika křovitá čili kayenský pepř (paprička) však pochází z Indie a do Evropy byla přivezena v 16. století. Její chuť je výrazně pálivá, proto se s ní musí velice obezřetně zacházet. Jejími hlavními účinky je hřejivé a povzbuzující působení. Používá se v lécích, především ve formě mastí a olejů, na rýmy, nachlazení, revmatické bolesti a posiluje slabý krevní oběh. Tyto účinky má na svědomí látka zvaná kapsaicin. Díky karotenoidům a flavonoidům má antibakteriální účinky, čímž se posiluje i celková imunita.

Papriky lze užívat hlavně ve formě koření přidávaného do jídel či v syrovém čerstvém stavu, kdy se přidává do různých salátů nebo po různorodé přípravě přidat do pokrmů.