Léčba a předcházení vzniku nových močových kamenů

Léčení močových kamenů je někdy velmi složitou záležitostí. Tvorba močových kamenů může mít hned několik příčin, navíc přesný mechanizmus vniku konkrementů není dosud úplně objasněn. Ke vzniku kaménku dojde lépe z moči, která je bohatší na kamenotvorné látky. K tomuto stavu může obecně dojít zvýšeným vylučováním těchto látek ledvinami (příčin přitom může být celá řada) nebo sníženou nabídkou vody v organizmu, která vede k tomu, že ledviny vyloučí vody méně a moč se zahustí. Jako podpůrné faktory pak působí infekce, nedostatek některých látek (např. magnézia – hořčíku), jejichž úkolem je zvyšovat rozpustnost kamenotvorných látek v moči, nebo naopak nadbytek látek, které například mění chemickou reakci moče a tím rozpustnost kamenotvorných látek naopak snižují.

Zpomalení odtoku moče z některých míst močových cest je dalším podpůrným faktorem tvorby kamenů.

Jak je vidět, příčiny vzniku močových kamenů jsou komplexní a rozhodně se nejedná o pouhé onemocnění ledvin či močového traktu. I když je známo, že některé konkrementy vznikají na základě dědičných metabolických poruch, které pak vedou ke zvýšenému vylučování kamenotvorných látek do moči, ne vždy se podaří takovou poruchu odhalit a pouze málo z nich se dá úspěšně léčit medikamenty.

Ať již močový kamen vzniká z jakékoli příčiny, bylo jednoznačně prokázáno, že vznikne daleko snáze u lidí, kteří nedodržují obecně platná pravidla správné životosprávy. Tj. nedodržením správné výživy, dostačeného příjmu tekutin a nesprávného stylu života.

Zásady správné životosprávy pacienta s močovými kameny

1/ Dostatečný a rovnoměrný přívod tekutin

Čím je moči více, tím je v ní obsaženo méně kamenotvorných látek a tím menší je šance na utvoření kamene. Množství moče nikdy neodpovídá přesně příjmu tekutiny. I když se člověk znatelně nepotí, tak neustále odpařuje svým povrchem a dýcháním vodu. Toto množství se odborně nazývá perspiratio insensibilis a v závislosti na druhu vykonávané činnosti, velikosti povrchu těla (výrazně vyšší u obézních) a okolní teplotě může dosáhnout i hodnot přes 2000ml. Pokud člověk vykonává namáhavou činnost, při které se potí, pak ztráty tekutiny dále rostou o další, řádově, litry. Pokud tedy chcete vymočit za den 2000ml a pracujete v sedavém zaměstnání, tak by se příjem tekutin měl pohybovat kolem 3000ml. Pokud si jdete odpoledne lehce zasportovat, tak musíte přidat minimálně další litr a pokud je k tomu teplé letní počasí, musí Váš denní příjem činit kolem 4000-5000 ml.

V případě, že jste urostlí či máte nadváhu, pak nároky na příjem tekutin dále rostou o další litry. Přehled o tom zda pijete dostatečně získáte jednoduše - kupte si plastikovou měrku v domácích potřebách či v supermarketu a měřte si jeden nebo dva dny množství moče při každém močení a zapisujete do tabulky, stejně zapisujte příjem tekutin. Budete překvapeni.

Minerální vody

Je třeba sledovat obsah prvků v nich obsažených. Vhodné jsou vody s nižším obsahem sodíku (Na⁺), vápníku (Ca²⁺) a zvýšeným obsahem hořčíku ( Mg²⁺). Vyhovují minerální vody z Mariánských lázní a některé karlovarské vody.

Bylinné čaje včetně „urologického”

Jsou vhodné. Ne snad pro svůj obsah léčivých látek, jejichž účinek nebyl spolehlivě prokázán zejména pro nekonstantnost obsahu účinných látek, ale jako nálož tekutiny, kterou s sebou přinášejí.

Černé čaje a zrnková káva

V malém množství nevadí, ve zvýšené míře se nedoporučují. Jednak obsahují látky ze skupiny theobrominů tj. thein a kofein, které zvyšují prokrvení ledvin a tím působí močopudně – dojde tak k jednorázovému odvodnění organizmu s následným vylučováním zahuštěné moči. Jejich nadužívání vede ke zvýšenému vylučování jak kyseliny močové tak šťavelové tj. základních komponent nejčastěji se vyskytujících kamenotvorných látek a nepříznivému okyselení moče.

Pivo a ostatní alkohol

Iontovým složením by bylo pivo vcelku příznivým nápojem – obsahuje relativně málo sodného iontu. Jeho nepříznivý vliv se projevuje obsahem alkoholu a vysokým obsahem energie. Alkohol působí na mozek tak, že potlačí mimo jiné funkci podvěsku mozkového, ze kterého se pak uvolňuje méně adiuretického hormonu (za normálních okolnosti způsobuje zadržování vody v těle) a tím nastane mohutné vylučování moči - vyloučí se více, než je vypito piva či alkoholu a následně se moč škodlivě zahustí. Vysoký obsah energie pak působí nepříznivě při zvyšování hmotnosti a složení většiny piv pak škodlivě okyseluje moč.
Pivo, spolu s ostatními alkoholickými nápoji, proto není doporučováno v prevenci ani léčbě močových kamenů - vyjímku by snad mohlo tvořit pivo nealkoholické.

Ovocné šťávy

Čerstvé ovocné šťávy mají vysoký obsah vitaminů, vlákniny, citrátů tedy látek, které jsou z hlediska výživy i tvorby kamenů ochranné - lze je doporučit. Je však třeba dát pozor na výběr. Výrobky dostupné v obchodech jsou často stabilizovány, obsahují tedy sodný iont(viz níže o výživě) a často jsou přislazovány. Takové pak mezi vhodné nepatří. Dále je třeba vědět, že koncentrované – přirozené ovocné šťávy se v žaludku chovají jako pevná strava, nikoli jako tekutina. Chceme-li je užít k rychlému doplnění tekutiny je třeba je naředit asi na polovinu čistou vodou, jedině tak dojde k rychlému odchodu tekutiny ze žaludku do dalšího zažívacího traktu a jejímu rychlému vstřebání – jinak zůstává koncentrovaná šťáva v žaludku i po několik hodin.

Slazené minerálky, ochucené vody, koly a jiné limonády

Všechny jsou dílem potravinářské chemie - nejsou přímo zdraví škodlivé, ale vzhledem k vysokému obsahu sodíku, na který jsou všechny esence navázány a vysokému obsahu cukru a tím i energie je třeba se k jejich konzumaci stavět velmi opatrně.

Mléko

Především je nutno říci, že dospělý lidský organizmus není vybaven pro trávení mléka, zejména syrového. Mléko obsahuje vysoký obsah vápníku a energie. Doporučená denní dávka je kolem 200ml. V prevenci ani léčbě močových kamenů se nedoporučuje.

2/ Racionální výživa

Současná doporučení nevylučují ze stravy lidí postižený močovými kameny nic. Doporučena je co nejpestřejší strava bez kalorického nadbytku. Je třeba se vyvarovat nadměrné konzumace některých potravin, například živočišných produktů a masa. Zejména v poslední době je věnována pozornost všudy přítomnému sodnému iontu jako jednomu z hlavních faktorů zvyšování vápníku – kalcia v moči.

Omezení příjmu sodného iontu

Většina močových kamenů obsahuje vápník – kalcium v chemické vazbě na oxalát, fosfát či karbonát. V ledvinách dochází za normálních okolností ke zpětnému vychytávání vápníku z moči tak, že je ho v moči tak málo. Avšak když je v organizmu zvýšené množství sodného iontu tj. Na⁺ pak je mechanizmus zpětného vychytávání vápníku-kalcia zablokován a do moči se vápníků dostává více – je splněna jeda ze základních podmínek pro tvorbu kamene.
Zvýšené vylučování sodného iontu je způsobeno zvýšenou konzumací kuchyňské soli, masných, zejména uzenářských výrobků a veškerých výrobků, na kterých se podílí potravinářská chemie (viz i oddíl o nápojích a jednotlivých potravinách) Potravinářská chemie totiž sodný iont používá jako univerzální nosič pro většinu látek užívaných při průmyslové výrobě potravin. Proto je třeba, zejména u pacientů s kameny ve kterých bylo prokázáno kalcium, požívání všech takových potravinářských výrobků omezit a současně omezit solení kuchyňskou solí (NaCl). Omezení solení vede obvykle k dalším příznivým projevům – snižuje se zadržování tekutiny v organizmu a tím zátěž srdce u kardiaků, jedinci méně slaná strava méně chutná, méně sní a sníží tělesnou hmotnost. Snížení tělesné hmotnosti vede ke zmenšení tělesného povrchu a tím ke snížení již zmíněné„ perspiratio insensibilis“, zbývá více tekutiny ke tvorbě moči – moč je řidší. Snížení tělesné hmotnosti a obsahu sodíku v těle má prokázaný příznivý vliv na zlepšení zvýšeného krevního tlaku a na snížení dávek insulinu u nemocných s cukrovkou.

Bílkoviny zejména živočišného původu

Denní spotřeba by neměla přesahovat 100g. Zvýšená spotřeba vede ke zvýšenému přívodu jak sodíku tak kalcia a ke zvýšenému vylučování kyseliny močové a oxalátů. Zvyšuje se kyselost moči. Energie v nich obsažená vede ke zvyšování hmotnosti jedince.
Zvláště nebezpečné jsou uzeniny, které obsahují kromě soli kuchyňské a tzv. „rychlosoli” (dusičnanová sůl) i hojnost koření a esencí opět ve vazbě na sodný iont.

Vápník - kalcium

Neměl by být ze stravy vyřazován, zároveň by však nemělo docházet k nadměrné konzumaci potravin ve kterých obsažen ve vysokém množství např. již zmíněné maso, mléko a mléčné výrobky.

Kyselina šťavelová /oxalová/

Je obsažena hojně ve špenátu, rebarboře,červené řepě, kakau, černém čaji, čokoládě, rajských jablíčcích, oříšcích – zejména burských. Tyto potraviny nejsou zakázané – je však třeba je požívat střídmě tj. v malých množstvích a ne najednou – ostatně stejně jako potraviny jiné.

Vláknina ve stravě

Je obecně doporučovaná součást racionální stravy – zvýšený podíl vlákniny snižuje vstřebávání tuků a kalcia ve střevě. Je obsažena zejména v ovoci, zelenině a potravinách z celozrnné mouky. Jako doplněk stravy se dostane koupit ve všech lékárnách - přípravky obsahují čištěnou vlákninu z listí stromů, mořských řas, jablek případně jiného ovoce. Příjem vlákniny musí být nejlépe součástí každého jídla.

Tuky a cukry

Jejich omezení plyne z obecné snahy o redukci kalorické zátěže, protože je prokázáno, že značná část pacientů s močovými konkrementy má nadváhu. Vztah nadváhy a vodního hospodářství resp. sodíku je řešen výše.

Hořčík

Je důležitý ochranný prvek, který umožňuje lepší rozpustnost ostatních prvků v moči. Obsažen je v listové zelenině, celozrnném pečivu, dýňových semenech , fazolích , banánech, ovoci, rybách.

Sole kyseliny citrónové – citráty

Mají pozitivní vliv podobně jako hořčík. Konzumace citrusových plodů a šťáv je proto doporučovaná nehledě na jejich obsah vlákniny, vitaminů a hořčíku.

3/ Pohybový režim

Nedílnou součástí zdravé životosprávy je pravidelný pohybový režim. Vápník je uložen v lidském těle především v kostech. Z nich je uvolňován dle potřeb organizmu. Pokud není skelet zatěžován pohybem dochází k uvolňování kalcia do krve a následně do moči. Správná pohybová aktivita tedy pomáhá udržet vápník v kostech. Zároveň pohyb podporuje i činnost střevní a tím zpomaluje resorpci vápníku ze střeva. Pocením při pohybové aktivitě se vylučuje část minerálů, které by jinak musely být vyloučeny ledvinami. Pohyb vede k redukci tělesné hmotnosti, redukci povrchu a tím zvýšené nabídce tekutin ledvinám. Zvýšená trénovanost vede k menšímu pocení a tím menším ztrátám tekutin potem.

Souhrn:

1. Dostatečný přívod tekutin
2. Omezení přívodu kuchyňské soli a sodíku
3. Zavedení racionální výživy
   • umírněná konzumace zejména masa a živočišných produktů a jejich nahrazení ovocem a zeleninou
   • snížení kalorické zátěže stravy
4. Pravidelný pohybový režim