Průhonice - vyhledávaná přírodní oáza

Oblíbené výletní místo - Průhonice, s jedinečným zámeckým parkem, se rozkládá v lokalitě archeology označované jako sídliště kultury s lineární keramikou, nejstarší středoevropské zemědělské kultury, datující se do doby 5 tisíc let př. n. l. První písemná zpráva z roku 1187 dokládá existenci románského kostelíka Narození Panny Marie, který se jako nejstarší svědek minulosti dochoval do současnosti. Obec jako taková je zmiňována v roce 1270, kdy jsou jako purkrabí Pražského hradu jmenováni Zdislav a Oldřich z Průhonic.

Ve 14. století zde byla vystavěna gotická tvrz, patřící pánům z Říčan, po níž zbyla kamenná hláska nacházející se na jihozápadní straně zámku. Sídlo měnilo majitele i celkový vzhled, o jehož konečnou podobu se zasloužil Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck, který ho nechal přestavět a obnovit v empírovém slohu. Významným obdobím byl však rok 1885, kdy se jeho vnučka, Marie Antonie Gabriela Nosticová provdala za hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucu. Ten, zcela okouzlen zdejší malebností krajiny, přikoupil brzy další pozemky, aby mohl realizovat svůj velkolepý plán - vytvořit unikátní zámecký park o rozloze 220 ha, s promyšleným vodním dílem - s jezy, rybníky a klikatícím se botičským potokem, umocňujících jeho celkovou přírodní harmonii. S nadšením sháněl a vybíral rostliny, stromy, z nichž mnohé dovážel z daleké ciziny a sám určoval místa jejich výsadby. Na všechny zahradnické práce osobně dohlížel, žádný strom se bez jeho vědomí nesměl pokácet. Nechal vybudovat 40 km dlouhý úsek cest, vedoucí návštěvníka tak, aby mohl co nejlépe obdivovat nádheru luk i lesních tišin, vodní hladiny rybníků, meandrů zurčícího potoka, strmých skal, lesních partií i kvetoucích nížin s půvabnými průhledy na zámek.

Park dosahuje vysoké estetické úrovně a má také významnou vědeckou hodnotu, neboť zde roste velké množství luční, lesní i vodní květeny, včetně rostlin rozlehlého alpinia. Samotná dendrologická sbírka čítá kolem 1500 druhů (1200 listnatých, 300 jehličnatých) pocházejících z našich krajů, ale i z různých, nezřídka velmi vzdálených končin světa, jako např. z Kalifornie, Kanady, východní Asie, Číny, Himálájí, Balkánu, Tchaiwanu atd.

Stojí za to vypravit se sem na jaře, kdy záplava pestrých květů azalek a zejména proslavených pěnišníků (rododendronů) budí dojem, že se zde člověk cítí "jako v ráji". Tento zelený ostrov je vyhledávaným útočištěm i hnízdištěm ptactva, na hladině rybníků i v potoce lze spatřit různé druhy ryb, mezi nimi zejména pstruhy a kapry.

Hrabě Silva Tarouca zadal také v letech 1889-1894 úkol Jiřímu Stibralovi, aby přestavěl zámek ve stylu české novorenesance. Nový vzhled zvýraznily také fresky Hanuše Schwaigra zdobící fasádu i vnitřní interiér. Na malém nádvoří, odkud se vchází do sálu s výstavou o historii zámku a parku a jeho zakladateli (jediné části přístupné veřejnosti) upoutá pozornost imitace kašny z pražského Malého náměstí. Ostatní zámecké prostory se staly pracovištěm Národního muzea - Přírodovědeckého muzea a jeho Botanického oddělení s historicky cenným herbářem, Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví a světově uznávané seizmické stanice.

Průhonice patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Svoji krásou, proměňující se v různých obdobích roku lákají jak pražské návštěvníky, jimž park skýtá celkové osvěžení "daleko od hlučícího davu", tak také mnoho obdivovatelů úžasného přírodního díla citlivé a umělecké duše hraběte Silva Tarouca.

Foto: autorka