Britský ministr se přijel inspirovat na Kliniku adiktologie 1. LF UK a VFN

Podle britské strategie boje proti drogám z roku 2010 je úkolem britského ministra pro prevenci zločinu Normana Bakera sebrat nové poznatky o tom, jaké postupy fungují v jiných zemích a v čem je možné se od nich poučit. Ministr proto včera navštívil Kliniku adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice, seznámil se s jejím fungováním a se systémem péče o drogově závislé v České republice.

Ministr Baker přijel do Prahy za účelem sběru informací pro připravovanou studii
o protidrogových politikách ve vybraných zemích světa, která bude analyzovat zneužívání drog a drogové závislosti, včetně péče o drogově závislé. Studie má záměr v dané zemi sledovat efektivitu protidrogové politiky a přijatých opatření s ohledem na jejich dopad na jednotlivce, společnost, harm reduction a zločinnost. Svou protidrogovou politiku chce Británie založit na nejlepších dostupných informacích a vzít v úvahu rovněž nejnovější poznatky v oboru, nejrůznější přístupy a typy intervencí. Uvedená studie je rovněž součástí příprav na Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN věnované celosvětové problematice drog v roce 2016, které bude hodnotit postup implementace Politické deklarace a Akčního plánu mezinárodní spolupráce v celosvětovém boji proti drogám. V rámci studie už ministerská delegace navštívila například Kanadu, Švédsko, Dánsko, Holandsko; po České republice letí do Švýcarska.

Ministra Normana Bakera při návštěvě Kliniky adiktologie doprovázel drogový koordinátor Spojeného království Dan Greaves, vedoucí oddělení ministerstva pro drogy a alkohol. Debata se vedla o posledních dvaceti letech vývoje systému drogové politiky v České republice, o názorech na to, které segmenty sítě služeb jsou rozhodující pro vysokou efektivitu kontaktu s cílovou populací služeb a o základních parametrech české sítě adiktologických služeb. Hosté se zajímali o vzájemný vztah služeb a represivních složek systému drogové politiky, zejména policie, o konkrétní podobu a zkušenosti s financováním služeb. Pozornost pak věnovali klinice samotné - zajímala je její organizace, počet studentů, financování studia, dále je zajímala skladba pacientů ambulancí a lůžkových oddělení, návaznost programů, obvyklá doba léčby, způsoby uvažování o efektivitě, financování. Při návštěvě léčebných provozů se hosté živě zajímali o velmi konkrétní položky podpůrného a motivačního programu substituční léčby.