Nadčasovost myšlenek Jana Amose Komenského

Učitel národů, jak bývá nazýván Jan Amos Komenský (28. 3. 1592 – 15. 11. 1670), významný český filosof a myslitel, poslední biskup Jednoty bratrské a autor mnoha encyklopedických, teologických, teosofických a pedagogických spisů, vytvořil zcela novou metodiku výuky, pro kterou sám sepisoval speciální učebnice. Proslul zejména jako autor díla Labyrint světa a ráj srdce, považovaného za nejznámější česky psané dílo 17. století.

Jeho myšlenky zůstávají stále živé bez ohledu na plynutí času:

Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!

Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.

Světlo má moc zahnat tmu, ne naopak. Kdekoli totiž vzchází světlo, tam tma brzy buď řídne, nebo mizí. A naopak tma nemá sil, aby odstranila světlo.

Teorie zůstane pouhou teorií, pokud nepřikročíme k činu

Majetek jistou starostí, hodnosti prázdným dýmem, rozkoše sladkým jedem, osidly našeho zla. Dokud to lidé nechápou, honí se za stíny bez věcí, a rozplývají se oddáni svým nicotnostem sami v nic.

Život činný je opravdový život. Zahálka je hrobem člověka zaživa. Co máš udělat, do toho se dej s chutí; co sám můžeš udělat, to nečekej od jiných a bez příčiny neodkládej s ničím. Když můžeš někomu pomoci, učiň to s největší radostí.

Má-li být však náprava úspěšná, musí být komplexní a všestranná, neboť "nebude-li současně napravovat všechno, co vzájemně souvisí, nikdy se nedostanete kupředu..."

Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš.

Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou. Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-li celému světu.

Sloužiti a prospívati je vlastnost povah vznešených.

Síla pravdy vyzbrojená světlem poznání je nepřemožitelná.

Člověk vycvičený rozumem a uměním, ale bez mravnosti, podobá se zlaté pochvě, v které se drží olověný meč.

Škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávání, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy Boha, tvory Tvůrci nejpodobnějšími.

Šťastný je člověk, kterého varuje cizí chyba.

Život je jeden pouhý, ale smrtí tisíceré jsou způsoby. Pravda jedna a pouhá, bludů však tisíceré podoby.

Lichocení jest falešný peníz, který v oběhu udržuje naše marnivost.

Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.

Všechno ať samo plyne, ať ve věcech násilnost není.

Vše na tomto světě se dá napravit jen jemným teplem lásky, poněvadž jinak je to nemožno.