Staročeské vánoční a předvánoční zvyky

Původ Vánoc
Za dávných dob našich pohanských předků bylo vánoční období zasvěceno oslavě slunovratu. Nejdůležitější den v roce byl 21. a 22. prosinec - právě doba slunovratu. Oslavován byl nočním bděním a přísným půstem a prováděly se rozličné obřady, které měly zajistit bohatou úrodu, hojnost potravy a zdraví pro nadcházející rok. Ráno 22. prosince se vítalo Slunce, které se opět začalo přibližovat k Zemi. Dokládají to dodnes užívaná lidová pořekadla, která pojednávají o prodlužujícím se dni: "na Boží narození o kuří poskočení", "na Nový rok o slepičí krok", "na Tři krále o tři kroky dále" a "na Hromnice o hodinu více".

České Vánoce
Vánoce jsou spolu s Velikonocemi jedním ze dvou hlavních svátků v křesťanském církevním roce. Jejich základem je biblický příběh o zrození Spasitele Ježíše Krista a oslava této události. Pojem "české Vánoce" má specifický kulturní význam, český národ si v průběhu staletí vytvořil osobitou podobu vánočních svátků s neopakovatelným kouzlem. První předzvěstí blížících se Vánoc je Mikuláš, který 5. prosince, v předvečer svého svátku, doprovázen čertem a andělem navštěvuje děti a dává jim dárky.

Štědrý den býval kdysi postním dnem, doprovázeným řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje. Např. během dne se měl dodržovat přísný půst. Rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud půst dodrží. Lidé také věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Večeře byla vždy bohatá a měla obvykle několik chodů. Typickým pokrmem byl černý kuba (kroupy s houbami), hrachová nebo čočková polévka, ovoce, ořechy, jablka, pečené placky. Někdy se jedla také ryba, ale nebyla přiliš oblíbená, protože platila za postní jídlo. Kapr se stal pokrmem vánočních tabulí teprve v 19. století.

Stromeček a Štědrý den
Na Štědrý den 24. prosince, v některých rodinách i dříve, se zdobí vánoční stromeček, staví se betlém - prostorové zobrazení betlémského Narození, balí se dárky a připravuje se vše na slavnostní večeři. Typickou štědrovečerní večeří je dnes u nás rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Receptů na přípravu svátečního menu existuje celá řada, liší se podle rodinných i krajových zvyklostí. O atmosféru českého Štědrého večera nejsou ochuzeni ani turisté. Většina restaurací a hotelů totiž pro své hosty připravuje tradiční štědrovečerní menu.

Historie zdobení vánočního stromečku není u nás příliš dlouhá. Traduje se, že první vánoční stromek v Praze postavil na Vánoce r. 1812 ve svém libeňském sídle pro své štědrovečerní hosty ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich. Velmi brzy pak vánoční stromek začala strojit česká šlechta a v měšťanských rodinách zcela zdomácněl ve 40. letech 19. století. Dříve se vánoční stromeček zdobil cukrovím, lidovými výtvory ze dřeva, perníku či pečiva, dnes se používají třpytivé ozdoby z foukaného skla a barevné řetězy, ale opět se navracejí i přírodní ozdoby - například slaměné pletené, jablíčka, oříšky, plody mochyně - oranžové hvězdičky. Původně však stromeček ve vesnických chalupách nestál na stole, ale visel špičkou dolů. Obvykle se dnes stromeček odstrojuje na Tři krále, nebo první neděli po nich.

U rozsvíceného stromečku se dodnes zpívají koledy. Mezi nejznámější a nejoblíbenější stále patří Narodil se Kristus Pán (ve zpěvnících doloženo z 15. století), Chtíc, aby spal (17. století), Veselé vánoční hody (2. polovina 17. století), Nesem vám noviny (z r. 1847) a Tichá noc (původem rakouská z r. 1818, u nás záhy zdomácněla), zpívají se ale i koledy původem české - například Půjdem spolu do Betléma, Stojí vrba košatá, Dej Bůh štěstí atd. O půlnoci se obvykle chodí do kostela na půlnoční Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby.