Přetížení informacemi není jen problém zdravotníků

Příčiny
Bawden a Robinson (2008) uvádějí, že přečíst obsah internetu by zabralo při rychlosti 30 minut na dokument asi 200 tisíc let. Rostoucí množství informací nabízí Internet, media i elektronická pošta nebo e-mail. Důvody jsou z velké části ekonomické. Naše pozornost znamená po média peníze, někdy se v této souvislosti hovoří o ekonomii pozornosti (attention economy). Každý nás chce informovat, ale ne vždy je to v našem zájmu.

Některá rizika informačního přetížení
* V literatuře se lze setkat s barvitými výrazy jako technostres, infostres, informační úzkost, informační únava, informační obezita nebo dokonce informační paralýza. I když se v uvedených případech někdy jedná o nadsázku, většina z nás jistě z vlastní zkušenosti potvrdí, že přemíra informací vede k podrážděnosti, horší komunikaci a někdy i k vyčerpání.
* Beasley a spol. (2011) uvádějí, že se informační chaos podstatným způsobem podílí na chybných rozhodnutích praktických lékařů. Informačním chaosem tito autoři míní přetížení informacemi, jejich nedostatek, roztříštěné zdroje informací, informační konflikty, nesprávné informace a kombinaci uvedeného. Jde tedy o pojem širší. * Automatickou obranou proti přetížení podněty je zúžení vědomí, což je jednou příčin chybných rozhodnutí. * Dalším problémem je nižší produktivita práce v důsledku neustálého přerušování práce telefony a e-maily. Podle autorů Zeldes a Baum (2011) se tako týdně ztrácí až osm hodin pracovní doby.
* Informační přetížení se dává do souvislosti s vyšším rizikem hypertenze a srdečních problémů, poruchami zraku a syndromem vyhoření. Je jistě otázkou, nakolik se na zmíněných problémech nepodílejí související faktory, jako nedostatek pohybu nebo spánku.
* Důležité je nejen množství, ale také obsah informací. Drastické televizní detektivky, násilné počítačové hry, zprávy o katastrofách a trestné činnosti budou působit větší stres než třeba přírodopisný film neb komedie (Barlett a spol., 2009, Bushman a spol., 2006). To je důležité zvláště pro některé pacienty, např. krátce po vážné srdeční příhodě nebo operaci.
* Bažení (craving) po alkoholu a jiných psychoaktivních látkách (přehled např. Nešpor, 2011) i bažení po jídle (Tiggemann a spol., 2010) vedou k dočasnému oslabení paměti, soustředění a dalších kognitivních funkcí. Mediální obsah, který vyvolává bažení (typicky pomocí fotografií), znesnadňuje využití relevantních informací v textu. Podobně může působit i grafický materiál vyvolávají silné emoce. Autorovi se osvědčilo na internetovém prohlížeči zakázat obrázky a animace. Usnadňuje to soustředění a šetří čas.
* Rizika související si přetížením informacemi a vlivem médií jsou ještě závažnější u dětí než u dospělých (Kappos, 2007).

Prevence informačního přetížení a svépomoc
* Regulujte přísun informací, tj. vylučte nevěrohodné zdroje a informace, které nepotřebujete (informační dieta). Zejména v omezeném čase se zabývejte se pouze relevantními informacemi. Vyhýbejte se „informačnímu smogu“.
* Pomáhají organizace času, rozvrh dne, zdravý životní styl. S tím souvisejí odpočinek, zájmy a pohyb. Mozek potřebuje čas na to, aby informace zpracoval a zotavil se. Nejlepší nápady často přicházejí při odpočinku, cvičení nebo procházce. Relaxační a meditační techniky, jóga a čchi-kung také mírní únavu i stres a podněcují tvořivost (Horan, 2009).
* Pomáhá důkladná příprava a ujasnění si toho, co se potřebujete dozvědět a kolik času tomu věnujete. * Nedělejte, pokud možno, víc věcí současně, ale jednu po druhé.
* Při vyhledávání informací využívejte metadata (tj. data o datech). Např. internetové vyhledávače umějí zúžit dotaz na časové období a za pomoci uvozovek či dalších symbolů (např. -, site:, or). Důležité je také umět informace klasifikovat. Uvádí se např., že Linného klasifikace živočišních druhů předznamenala a do značné míry umožnila ohromný rozvoj přírodních věd (Müller-Wille a Charmantier, 2012).
* Některé informace nejsou v určitou dobu k dispozici nebo jejich vyhledání neodpovídá námaze. To je třeba přijmout.
* Používá se také pojem „digitální gramotnost“. Je to souhrn řady dovedností, zahrnující počítačovou, informační, mediální a sociální gramotnost. Patří sem také schopnost informace vyhodnocovat a sdělovat je. Příkladem může být efektivní a časově úsporná práce s elektronickou poštou. Ta probíhá jen ve vyhrazeném čase, stručné odpovědi je lépe vyřídit okamžitě, doporučuje se vypnout upozornění na nové zprávy atd. * Zeldes a Baum (2011) doporučují, jestliže je to okolnosti dovolí, vyhradit si např. půl pracovního dne v týdnu na soustředěnou a klidnou práci a eliminovat veškeré rušivé vlivy.

Závěr
Informační přetížení a s ním související komplikace včetně nesprávných rozhodnutí se v dnešní době týkají velké části populace včetně zdravotníků. Existuje řada dobrých možností, jak informačnímu přetížení předcházet nebo ho mírnit. Lékaři a další odborníci mohou být v této oblasti velmi prospěšní sami sobě i pacientům.

Literatura
Barlett C, Branch O, Rodeheffer C, Harris R. How long do the short-term violent video game effects last? Aggress Behav. 2009;35(3):225-36.
Bawden D, Robinson L. The dark side of information: Overload, anxiety, and other paradoxes and pathologies. Journal of Information Science 2008; 20(10):1–12.
Beasley JW, Wetterneck TB, Temte J, Lapin JA, Smith P, Rivera-Rodriguez AJ, Karsh BT. Information chaos in primary care: implications for physician performance and patient safety. J Am Board Fam Med. 2011;24(6):745-51.
Bushman BJ, Huesmann LR. Short-term and long-term effects of violent media on aggression in children and adults. Arch Pediatr Adolesc Med. 2006;160(4):348-52.
Horan R. The Neuropsychological Connection Between Creativity and Meditation. Creativity Research Journal. 2009; 21:199-222.
Kappos AD. The impact of electronic media on mental and somatic children's health. Int J Hyg Environ Health. 2007; 210(5):555-6
Müller-Wille S, Charmantier I. Natural history and information overload: The case of Linnaeus. Stud Hist Philos Biol Biomed Sci. 2012;43(1):4-15.
Nešpor K. Návykové chování a závislost, 4. aktualizované vydání. Praha: Portál 2011; 176.
Tiggemann M, Kemps E, Parnell J. The selective impact of chocolate craving on visuospatial working memory. Appetite. 2010;55(1):44-8.
Zeldes N, Baum N. Information overload in medical practice. J Med Pract Manage. 2011;26(5):314-6.

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
www.drnespor.eu
www.youtube.com/drnespor
Oddělení léčby závislostí – muži
Psychiatrická léčebna-Bohnice
181 02 Praha 8