Finanční náhrada škody na zdraví

V případě těžkého poškození zdraví způsobeného úrazem je na prvním místě záchrana lidského života, stabilizace zdravotního stavu pacienta, následná snaha o jeho návrat do běžného života. Poškozený bývá řadu měsíců hospitalizován, podrobuje se rehabilitacím, následně bývá propuštěn do domácího či ústavního léčení. Často se však k němu nedostanou informace týkající se řádného finančního odškodnění, a to buď vůbec, či pouze zcela nedostatečně, kdy poškození leckdy dosáhnou sami odškodnění, které je však pouze zlomkem toho, kterého by dosáhli při řádném uplatnění všech svých nároků. Přitom mnohé v životě poznamenaném těžkou nehodou může ulehčit právě dostatečné finanční zajištění.

Podstatou je, že ve většině případů poškozenému platí odškodnění pojišťovna, a proto poškozený nemusí mít obavy, že by nedosáhl řádného odškodnění např. kvůli majetkovým poměrům viníka dopravní nehody. V případě úrazů při dopravních nehodách dostane poškozený finanční náhradu za zdravotní poškození i v případech, kdy viník z místa nehody ujede nebo vozidlo nemá sjednáno „povinné ručení“, a to z garančního fondu České kanceláře pojistitelů.

Nejčastějšími případy, kdy dochází k těžkým poškozením zdraví, bývají dopravní nehody. Poškozenými s nárokem na odškodnění mohou být nejen řidiči (pokud si úraz nezpůsobili sami), ale i spolujezdci, chodci, cyklisté, účastníci hromadné dopravní nehody, či např. účastníci drážní nehody. Stejné nároky na odškodnění mají poškození i v jiných případech, kdy dojde k poškození zdraví a za toto poškození někdo odpovídá (pracovní úrazy, nemoci z povolání, služební úrazy, pochybení lékařů a zdravotnických zařízení při poskytování léčebné péče, úrazy žáků a studentů ve škole, úrazy na eskalátorech a ve výtazích, škoda na zdraví způsobená další osobou či zvířetem). Zde je třeba zdůraznit, že nárok na odškodnění má i poškozený, který si škodu na svém zdraví způsobil částečně sám svým jednáním, tato skutečnost bude zohledněna při krácení výše odškodění podle míry jeho spoluzavinění. S ohledem na „nebezpečný“ provoz motorových vozidel a tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci se tedy dostane odškodnění i poškozenému, který si za úraz „mohl tzv. trochu i sám“.

Nároky, které má poškozený z titulu náhrady škody na zdraví, tedy to, co může požadovat k odškodnění, a to nezávisle na sobě, jsou

Věcná škoda – zničené věci při úrazu

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – výdaje, které poškozený vynaložil na to, aby dosáhl zlepšení zdravotního stavu, náklady na vydatnější stravu, náklady na ošetřovatelku, terapeuta, výpomoc třetí osoby v domácnosti, cesty rodinných příslušníků do zdravotnických zařízení, výdaje na léky a zdravotní pomůcky, atd.

Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti – rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským

Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě – rozdíl mezi průměrným výdělkem před a po poškození

Bolestné – finanční odškodnění za bolesti způsobené poškozením na zdraví, jeho léčením a odstraňováním jeho následků

Ztížení společenského uplatnění – finanční odškodnění za nepříznivé důsledky úrazu pro životní úkony poškozeného (trvalé následky poškozeného) – v praxi se zjišťuje nejdříve jeden rok od úrazu, kdy lze považovat zdravotní stav poškozeného dle lékaře za ustálený. Jedná se o omezení nebo ztrátu možnosti výkonu povolání, účasti na společenském a životním uplatnění.

Největší položkou odškodnění u těžce zdravotně poškozených bývá náhrada za ztížení společenského uplatnění. Jedná se o jednorázové odškodnění a jeho výše závisí na tom, jak závažné následky zanechal úraz na zdraví poškozeného.

Je nesporné, že úrazy, při kterých dochází k poškození mozku, patří k úrazům, se kterými jsou spojené nejzávažnější následky na lidském zdraví, mnohdy dochází též ke ztrátě hybnosti končetin, ztrátě sexuálních funkcí, inkontinenci, psychickým poruchám. Tomu také musí odpovídat hodnocení všech vzniklých tělesných i duševních poškození, aby nedocházelo k neodůvodněným disproporcím v neprospěch poškozených.

Ztížení společenského uplatnění hodnotí stejně jako bolestné ošetřující lékař, v případě těžkých poškození zdraví, zejména v případě poškození mozku, je však třeba doporučit vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví, neboť ošetřující lékaři mnohdy nemají zkušenost s vyhláškou č. 440/2001 Sb., podle které se hodnocení provádí. Je třeba zdůraznit, že kromě hodnocení vlastních mozkových poruch je třeba samostatně hodnotit veškeré další následky spojené s poškozením mozku a projevující se na různých částech těla poškozeného.

Velmi důležité je rovněž vědět, že v případech těžkých poškození zdraví lze a je třeba žádat další odškodnění za ztížení společenského uplatnění u soudu, neboť pouze soud o tomto dalším zvýšení může rozhodovat. Soudem přiznané odškodnění může dosáhnout několikanásobků hodnocení lékaře či znalce.

Žalobu je třeba ovšem podat včas, jinak se nárok poškozeného promlčí a poškozený žádného odškodnění nedosáhne. Promlčecí doba u pracovních úrazů činí dva roky ode dne vzniku každého jednotlivého nároku, u dopravních nehod činí tato doba ve vztahu k pojišťovnám tři roky.

Mezi poškozenými bohužel stále panují obavy z účasti na soudním řízení. Poškození často „nechtějí dělat potíže“, „nechtějí mít ostudu, pokud to nevyjde“, nemají energii na soudní řízení“, namítají, že „advokát je drahá záležitost“. Již sama velmi těžká životní situace poškozených vede k tomu, že poškození, často i z důvodu vlastní neinformovanosti, nepodniknou veškeré kroky nutné k dosažení řádného odškodnění.

Ve všech případech poškození mozku doporučuji, aby se poškození obrátili na advokáta specializujícího se na problematiku náhrady škody na zdraví. Zejména v těchto případech těžkého zdravotního poškození je vhodné využít znalostí a služeb odborníka, neboť je nutné odškodnění požadovat komplexně a v takové výši, aby dostatečně kompenzovalo ta omezení, se kterým se poškozený bude potýkat po celý zbytek života.

Jak je to s náklady na léčení? Existuje nějaký limit, jak dlouho léčení může trvat?

Obecně platí, že nahrazují se náklady spojené s léčením, a to po dobu nejen léčení, ale i po skončení léčení, kdy poškozenému vznikají další náklady spojené s rehabilitací a s udržováním jeho zdravotního stavu v souvislosti s úrazem. Poškozený nárok na účelně vynaložené náklady po celý život.

Celodenně pečuji o manžela, který je velmi těžce postižený. Musela jsem kvůli tomu přestat pracovat. Započítává se moje práce do nároku na finanční odškodnění?

U těžkých poškození mozku - vigilní kóma - jsou hrazeny též veškeré náklady spojené s péčí o těžce poškozeného a hlavně zde dochází k přiznávání vůbec nejvyšších odškodnění za poškození zdraví pro poškozeného s tím, že se hodnotí nejen poškození mozku, ale veškerá další poškození s tím související. U osob, které vyžadují celodenní péči, jsou hrazeny vedle příspěvku na péči, který je hrazen v rámci sociálních dávek, též další finanční částky tak, aby byla ohodnocena celkově práce pečujícího.

Kdo vypočítává ztrátu na výdělku?

Ztrátu na výdělku vypočítává mzdová účtárna na určený formulář. V případě, že toto neučiní, vyplňuje ho v rámci poskytování právních služeb advokát. Ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může vypočítat též mzdová účtárna, advokát, v případě složitějších výpočtů se nechává dělat znalecký posudek znalcem z oboru ekonomiky.

Jaký je postup? Na koho se máme obrátit nejdříve? Co když si nejsem jistý/á jestli máme na odškodnění nárok?

Nejdříve se obraťte na advokáta, a to i v případě, že máte pochybnost, zda ne odškodnění máte nárok či nikoliv (doporučujeme nejdříve telefonicky, kdy jsou poskytnuty základní informace - jak ve věci postupovat)

Kdo podává žalobu a k jakému soudu?

Žalobu k soudu podává poškozený příslušnému soudu, kdy v případě dopravních nehod se žaluje přímo pojišťovna u Obvodního soudu místa, kde má své sídlo pojišťovna (většinou je to v Praze), v ostatních případech u soudu, kde má sídlo či bydliště škůdce.

Kolik bude stát právník?

Pokud jde o odměnu za právní pomoc, tato je dána dohodou s klientem a ve většině případů je hrazena pouze v případě, že věc dobře skončí, po reálné výplatě odškodnění. U nás nese náklady spojené s vypracováním znaleckých posudků nese kancelář (lze pak uplatnit také tyto náklady za znalecké posudky u odpovědné osoby) a klientovi žádné náklady předtím než dostane odškodnění nevzniknou.

Co, když poranění mozku bylo způsobené při napadení? Mohu žádat odškodnění po tom, kdo mne napadl?

Při napadení jsou samozřejmě nároky na odškodnění úplně stejné, jako v případě dopravních nehod či pracovních úrazů, ale problém je v tom, že škůdce nemusí mít na výplatu odškodnění peníze. V případě soudního řízení se neplatí ve věci náhrady škody na zdraví soudní poplatky, takže i v těchto případech je většinou dobré věc po právní stránce řešit s tím, že získáním pravomocného rozsudku proti škůdci vznikne nárok na exekuce a poškozený pak může doufat, že alespoň nějaké finanční prostředky od škůdce získá.

Když se mi stal pracovní úraz, vyřeší za mě odškodnění zaměstnavatel?

Poškození se musí postarat o své nároky sami. Nikdo jim nikoho nepřidělí a ani jim nikdo sám od sebe neřekne, co mají dělat, ani zaměstnavatel. Při pracovních úrazech někdy zranění pracovníci čekají, že se zaměstnavatel o jejich odškodnění postará, což se samozřejmě nestane.

Může se nárok na odškodnění promlčet?

Ano. Nečekejte, až za Vás zaměstnavatel něco vyřeší a Váš nárok se promlčí.

JUDr. Zuzana Špitálská
advokátka

Advokátní kancelář
Plzeňská 4, 150 00 Praha 5
mobil: 602/309 320
e-mail: zuzana.spitalska@akspitalska.cz
www.akspitalska.cz