Mrkev

Tato rostlina, která patří do čeledi miříkokvětých, roste planě v Asii i jižní Evropě a její přesný původ se už nedá určit, protože je velice stará.
V dávných dobách mrkev nebyla vůbec oranžová, jak jí známe dnes, ale byla známá jako bílá nebo nachově červená. Podnět k jejímu cílenému pěstování dal už první středověký římský císař Karel Veliký, avšak v našich zemích se rozšířila až v 18. století.
Je to velice oblíbená a také dietní zelenina : 100 g suroviny má energetickou hodnotu pouhých 188 kJ a obsahuje 9,7 g sacharidů, 0,3 g tuků, 1,4 g bílkovin a 3 g vlákniny. Mrkev je nejznámější zdroj beta – karotenu (ten tělo přeměňuje na vitamín A), díky kterému má silné účinky proti stárnutí a jenž je velmi důležitý pro lidský zrak, protože chrání před šeroslepostí. Také podporuje zdravé opálení a chrání před účinky silného ultrafialového záření.

Samotný vitamín A je nezbytný růstový činitel, zlepšuje stav pleti a vlasů, povzbuzuje imunitní systém, udržuje v dobrém stavu všechny sliznice, je velmi důležitý pro všechny žlázy s vnitřní sekrecí a podporuje růst kůže.

Najdeme zde i vitamíny B, C a K (který se podílí na srážení krve, mineralizaci kostí, metabolismu proteinů cévní stěny a buněčném růstu). Vedle beta – karotenu je tu i alfa – karoten,který působí proti rakovině a pomáhá snižovat riziko srdečního onemocnění. Z nerostných látek je zastoupen draslík, sodík, zinek, křemík, dále sloučeniny vápníku, hořčíku, železa, fosforu i síry a také v malém množství měď, molybden a cín.

Minerální látky obsažené v mrkvi působí mírně močopudně a pro svůj obsah pektinu slouží tato zelenina velmi dobře při průjmech. Její dietetické vlastnosti se využívají při střevních a žaludečních poruchách zejména u kojenců a rekonvalescentů.

Podle výzkumníků v Dánsku syrová plodina napomáhá zamezovat rakovině tlustého střeva (za účinnou látku je tu považována chemická sloučenina falcarinol, což je vlastně sacharid). Tepelnou úpravou se ale tato schopnost snižuje.

Mrkev má i dobrý účinek proti střevním parazitům a obsahuje velké množství kyseliny listové, která podporuje krvetvorbu a je nezbytná pro těhotné ženy, protože pomáhá snižovat riziko vývojových vad plodu. Za zmínku stojí i její antioxidační schopnost, ochrana před zvápenatěním cév, revmatismem a jinými civilizačními chorobami, dále čistí játra a napomáhá při detoxikaci.

Nejhodnotnější ke konzumaci je samozřejmě mrkev v syrovém stavu. Skutečně čerstvou poznáme podle toho, že se snadno zlomí a není ohebná. Svázaná ve svazku svěží příliš dlouho nevydrží, proto jí lze skladovat v zeleninové přihrádce chladničky jen několik dní. Ženy mohou tuto zeleninu ocenit i v kosmetice, protože z ní můžeme připravit i pleťové masky – ať už ze šťávy, nebo ze samotné dřeně. Máme zde na výběr z několika možností : Samotnou mrkev lze nastrouhat na jemno, nanést na pokožku a nechat působit 20 minut. Toto opatření dodá barvu povadlé pleti, obnoví její pružnost a zamezí olupování. Pro oživení a vyživení kůže obličeje si můžeme připravit směs ze šťávy ze 2 mrkví, 2 lžic netučného tvarohu, 1 lžíce drceného lněného semínka a případně i z 1 lžíce neslazeného kondenzovaného mléka (v případě nouze použijeme pouze mrkev a tvaroh). Kaši naneseme na tvář (vynecháme partie kolem očí), krk a dekolt a necháme působit 15 minut, poté odstraníme mokrým vatovým tamponem a opláchneme vodou. Masku uděláme i tak, že smícháme 2 mrkve nakrájené na drobno s 1 žloutkem a 2 kapkami mandlového oleje či do velmi jemně nastrouhané suroviny přidáme tuhý sníh z 1 bílku a zahustíme moukou.
Prostě mrkev oceňujeme po celý rok jako zdraví prospěšnou a cenově dostupnou zeleninu, proto bychom jí měli mít na jídelníčku co nejčastěji. Není to jistě žádný problém.