Zbraslavský zámek - historické a umělecké prolínání

U vchodu do zámecké zahrady vítá návštěvníka nápis: „Zbraslavský zámek, původně cisterciácký klášter, založil r. 1292 Václav II. Klášter patřící ve 14. století k nejvýstavnějším v českých zemích byl roku 1420 spolu s chrámem P. Marie i s královskými náhrobky husity pobořen. Přechodný hospodářský rozkvět kláštera na začátku 18. století přinesl budování nového konventu. Opat Wolfgang Lochner ke stavbě přizval Giovanniho Santiniho Aichla. Komplex budov dostavěl r. 1732 František Maxmilián Kaňka.

Dnešní podobu zámek získal přestavbou v letech 1912-1925 nákladem průmyslníka Cyrila Bartoně z Dobenína. Z dochované a restaurované výzdoby jsou nejhodnotnější nástěnné malby Václava Vavřince Reinera v 1. patře v královské síni. Štuková dekorace Tomasse Soldatiho a fresky v hlavním přízemním sále zámku od Františka Xavera Palka.“

Z dějin zbraslavské farnosti, se pak dozvídáme, že: „Král Vladislav I. zřizoval na Zbraslavi už před r. 1115 nějaká stavení ke svému přebývání, ale nedokončil jich a daroval je klášteru v Kladrubech u Stříbra. Od benediktinů kladrubských koupil Zbraslav biskup pražský Jan III. (1258-1878). Král Přemysl Otakar II oblíbil si krajinu zbraslavskou, ku lovu příhodnou, směnil ji r. 1268 s biskupem a vystavěl na Zbraslavi lovecký zámek. Král Václav II. tísněn úklady Závišovými o trůn učinil r. 1288 slib, že založí klášter ke cti P. Marie. 3. 6. 1297 odebral se král Václav II. na Zbraslav, aby tam spolu s arcibiskupem magdeburským Burkhardem a 1. opatem zbraslavským Konrádem položil základní kámen k budově kláštera i kostela. Dlouho ovšem trvalo, než alespoň část nového chrámu mohla být k bohoslužbám používána. Zatím řeholníci konali bohoslužby v kapli sv. Jakuba, která zde stávala již při loveckém zámečku královském. K žádosti krále Václava II. z r. 1298 postoupil pražský biskup zbraslavskému klášteru kostely sv. Havla na Zbraslavi, kostely v Chuchli a Radotíně. Po smrti králově 21. 6. 1305 bylo jeho tělo převezeno na Zbraslav a zde pohřbeno. Také Václav III. jenž zemřel 4. srpna 1306, byl na Zbraslavi pohřben. Za slabé vlády Jindřicha Korutanského zakusila Zbraslav mnoho útisků od 300 bavorských žoldnéřů, kteří se mezi Malou a Velkou Chuchlí usadili. Když král Jan Lucemburský se svojí chotí Eliškou r. 1310 do Čech přišli, nastala klášteru i celé obci doba pokojná. Opat Konrád vzdal se r. 1316 funkce a po něm se stal opatem Petr ze Žitavy, který latinsky sepsal znamenitou „Kroniku zbraslavskou“. Královna Eliška dala r. 1329 pokračovat ve stavbě velikého chrámu mariánského s 9 kaplemi. Královna zemřela r. 1330 a byla pochována v chrámu zbraslavském. Roku 1333 dal opat Petr zřídit do kláštera vodovod. Roku 1350 potvrdil Karel IV. privilegia kláštera a osvobodil vesnice klášterní od berně zemské. Též Karlův syn, král Václav IV., potvrdil privilegia a zvolil si Zbraslav za místo svého odpočinku po smrti. Když 16. 8. 1419 zemřel, dala královna Žofie převézt tělo královo z Kunratic na Vyšehrad a pak na Hrad pražský. Když nepokoje v Praze neustávaly, bylo tělo královo 1. 10. 1419 tajně převezeno na Zbraslav a zde pohřbeno. …. Po válkách švédských nastala konečně doba klidnější. Opat Jakub Martini dal r. 1650 rozšířit kostel sv. Jakuba. 1743 nechal opat Adam Eissl vyzdobit vnitřek konventního kostela. Opat Desiderius Anares (1757-70) zjednal kostelu mnoho vzácných potřeb a obrazů od znamenitých malířů. Za něho byl též v roce 1764 postaven pivovar…“

Kostel sv. Jakuba na Zbraslavi po staletí přitahuje poutníky zejména vzácným milostným obrazem Zbraslavské Madony, pocházející z doby druhé poloviny 14. století. Uvádí se, že se u něj dokonce modlil i sám král Karel IV. a svatý Jan Nepomucký. Jeho současní farníci pořádají – věrni svatojakubskému odkazu – pravidelné poutě do Santiaga de Compostela.

Jen pár kroků od kostela vcházíme do zámku, v němž je stálá expozice Národní galerie v Praze - Asijské umění. Vzácné exponáty z Japonska, Číny, Tibetu, jihovýchodní Asie, Indie spolu s uměním islámu zaujmou odborníky i laiky. Zastoupeny jsou v podobě keramiky, porcelánu, kreseb i grafiky a rovněž také ve skulpturách. Můžeme tak pohlížet na předměty a umělecké skvosty, které člověka provázely od dob neolitu až do 19. století. V 1. patře lektorské oddělení nabízí široké veřejnosti letní dílny, komentované prohlídky a pro nevidomé a slabozraké také tvůrčí dílny hmatového modelování a reliéfní kresby.

Jejich nadčasovost vystihuje i pochvalný kolofon na obraze „Bambus zjara“, jež vyvedl tuší a barvou na hedvábí Mistr Su Š´ (pseudonym Tung-pcho) (1036-1101): „Pan Tung-pcho měl rád bambus a také ho uměl namalovat. Proto kdysi napsal: Je sice možné žít bez masa, ale není možné žít bez bambusu. Bez masa člověk tělesně chátrá, bez bambusu duševně. Tělesně zchátralý se dá ještě vykrmit, ale duševně zchátralý se nedá vyléčit. Kdysi uprostřed června jsem odpočíval na verandě pod severním oknem, byly tam prořezané bambusové stvoly a hájem vál chladivý vítr. Zurčel tam čistý potok, vše se zelenalo a já byl vzdálen a osvobozen od všeho prašného světa. V té chvíli jsem pochopil pravdivost tohoto výroku. Konfuciánský učenec (C-žu)“.

Když jsem před lety viděla expozici Asijského umění poprvé, nadchla mne natolik, že při procházení nových sálů snad ani nebylo možné laťku obdivu překonat… Až do chvíle, než jsem v úžasu stanula před štukovou hlavou Buddhy z Gandháry v Pákistánu, asi ze 3. století. Díky povolení fotografovat se mohu o radost z její krásy a účinku spolu se záběry dalších skvostů podělit.

Zážitky lze nechat doznívat nebo je slovem sdílet v příjemném prostředí japonské čajovny. Vítanou je i procházka zámeckou zahradou se skulpturami významných českých umělců ve stínu rozložitých korun stromů (včetně nádherného ginkgo biloba).

Umění přírody a člověka se na zbraslavském zámku harmonicky prolíná a návštěvníka naplňuje novými estetickými a duchovními zážitky.

Adresa: zámek Zbraslav, Bartoňova 2, 156 00 Praha 5-Zbraslav
Doprava: metro B, tram 12, 14, 20 – Smíchovské nádraží – bus 129, 241, 243, 314, 318, 338, 390
Bezbariérové prostředí: v přízemí budovy, pohybově znevýhodnění návštěvníci mohou po dohodě s bezpečnostní agenturou (+ 420 257 921 638-39) zaparkovat u zaměstnaneckého vstupu
Informace: www.ngprague.cz
Otvírací doba: denně mimo pondělí 10.00-18.00
Volný vstup: první středu v měsíci 15.00-20.00
Vstupné: základní 80 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 120 Kč
Lektorské oddělení: tel.: 257 920 481; e-mail: asiaedu@ngprague.cz
Fotografy potěší povolení fotit (bez blesku)!