Kolik je v České republice alkoholiků?

Odpověď na tuto častou otázku je obtížná. Nejprve je třeba zdůraznit, že namísto „alkoholismu“ je vhodnější mluvit o závislosti na alkoholu a o škodlivém užívání alkoholu. Přesné definice těchto diagnostických kategorií lze najít v Mezinárodní klasifikaci nemocí i v jiných pramenech (Nešpor, 2007). Zde jen uvádíme, že v případě závislosti na alkoholu musí postižený naplnit nejméně tři z šesti znaků v průběhu posledních 12 měsíců. I když jsou tyto znaky formálně vzato rovnocenné, za klíčové považujeme bažení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu. Pro diagnózu škodlivého užívání alkoholu je třeba, aby docházelo k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez závislosti.

Údaje o počtu léčených

Tento zdroj informací je pro posuzování situace v populaci velmi nespolehlivý a z řady důvodů. K nim patří mimo jiné pocity stigmatizace, nedostatečná informovanost o alkoholu a závislosti, malá informovanost o léčbě a jejich formách, nedostatečná síť ambulantních zařízení a čekací doby v zařízení lůžkových, ekonomické zřetele (ušlý zisk, platby u lékaře atd.) a obavy ze znevýhodnění v pracovní oblasti. Počet ambulantně léčených pro diagnostikované problémy působené alkoholem činil v roce 2005 pouze 27 400 osob, což je evidentně jen zlomek těch kdo jsou na alkoholu závislí nebo ho užívají škodlivě.

Původní data z České republiky

Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (N = 2326, věk 18 – 64 let, průměrný věk 39,2 roků). AUDIT je skríningový dotazník používaný v mnoha zemích světa právě pro posouzení výskytu rizikového a problémového pití v populaci. Dotázaný může v AUDITu získat 0 až 40 bodů, přičemž doporučená interpretace skórů je následující: 0 až 7 bodů – spotřeba alkoholu bez zřetelného rizika, 8 až 19 bodů – rizikové nebo škodlivé pití, osoba s tímto skórem je indikována pro krátkou intervenci, skór 20 a více bodů – svědčí o vážných problémech ve vztahu k alkoholu, se značnou pravděpodobností závislosti na alkoholu. Osoby s tímto skórem by měly vyhledat odbornou pomoc. Výsledky ukazují, že 2 % populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. S velkou pravděpodobností jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR. Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. Je tomu tak proto, že i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu alkoholu než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a také proto, že osoby s problémy ve vztahu s alkoholem častěji odmítají účast na dotazovém šetření.

Odhady na základě mezinárodního srovnání

Interní zpráva pro britského ministerského předsedu (Prime Minister’s Strategy Unit, 2003) odhadovala počet závislých na alkoholu v britské populaci osob starších 15 let na 7 %. Kdybychom tento odhad převedli do našich poměrů, vyšlo by nám číslo 614 351 osob závislých na alkoholu v České republice. Zde podotýkáme, že podle OECD i podle Světové zdravotnické organizace má Česká republika vyšší spotřebu alkoholu na jednoho obyvatele než Velká Británie. Alfonso a spol. (2004) odhadují, že někdy během života trpělo duševní poruchou působenou alkoholem 5,2 % obyvatelstva Belgie, Francie, Německa, Itálie, Holandska a Španělska. Přepočteno na počet obyvatel by se v České republice opět jednalo řádově o statisíce osob.

Prevence

Alkohol představuje závažné riziko pro veřejné zdraví. V tomto směru se vyjádřili prominentní lékaři, nedávno např. prezident Commonwealth Medical Association (Arulrhaj, 2007). Prevenci škod působených alkoholem zdůrazňuje i zpráva expertní skupiny Světové zdravotnické organizace (WHO, 2007). V tomto sdělení se zaměříme na zprávu Britské lékařské asociace (BMA, 2008). Důvodem je skutečnost, že zmiňovaná zpráva je velmi obsáhlá a důkladně zpracovaná. Navíc Velká Británie má relativně vysokou spotřebu alkoholu, takže uvedené stanovisko je pro nás zvláště relevantní.

Autoři zprávy nejprve shrnují rizika alkoholu, k nimž patří nádorová onemocnění, jaterní cirhózy, některé cévní mozkové příhody, závislost na alkoholu, dopravní nehody, pády, jiné úrazy a násilné příčiny smrti. S alkoholem souvisí násilná i jiná trestná činnost, nižší produktivita práce a sociální problémy (např. rozvodovost). Roční škody působené alkoholem v roce 2002/2003 činily v Anglii 55,1 miliard liber, ve Skotsku 1,13 miliard liber a v Severním Irsku 0,74 miliard liber.

Doporučení
Britská lékařská asociace doporučuje mimo jiné.
· Zvyšovat zdanění alkoholu více než roste inflace.
· Omezit dobu prodeje alkoholu i hustotu míst, kde se prodávají alkoholické nápoje.
· Prosazovat zákaz prodeje alkoholických nápojů intoxikovaným osobám. Riziko násilného chování pod vlivem alkoholu roste ještě více za následujících okolností: velký počet lidí v malém prostoru, hlasitá hudba nebo hluk, velký počet mladých lidí, špatné osvětlení, špína a nepořádek, nedostatečné větrání a špatně připravený personál.
· Citelně postihovat ty, kdo pravidla poruší, včetně odebrání licence k prodeji alkoholu.
· Zákaz reklamy alkoholu před 21. hodinou a před filmy, na které má přístup mládež pod 18 let.
· Zakázat výrobcům alkoholu sponzorování sportovních a kulturních akcí, kterých se účastní mládež.
· Všechny alkoholické nápoje i reklamy na alkoholické nápoje by měly nést informace o obsahu alkoholu a o jeho riziku.
· Lidé, kteří se dostávají do zdravotní péče pro úrazy, trávicí poruchy, duševní obtíže apod., by měli být náležitě vyšetřeni na problémy působené alkoholem. Soustavně by se u nich také měla provádět krátká intervence – např. zpětná vazba, posilování motivace, aktivní předání, nabídnutí svépomocné příručky (Nešpor 2006, 2007).
· V závěru zprávy doporučuje tým Britské lékařské asociace vedený profesorem sirem Charlesem Georgem vytvořit materiální podmínky pro účinnou prevenci i léčbu problémů působených alkoholem. Zpráva také vyjadřuje podporu snahám Světové zdravotnické organizace.

Literatura
Alonso J, Angermeyer MC, Bernert S a spol. Prevalence of mental disorders in Europe: results from the European Study of the Epidemiology of Mental Disorders (ESEMeD) project. Acta Psychiatr Scand Suppl. 2004;(420):21-7.
Arulrhaj S. Alkohol – a great public health harm. The Globe 2008; 8(1):30-31.
BMA Board of Science. Alcohol misuse: tackling the UK epidemic. 2008; 91. Dostupné na www.bma.org.uk/ap.nsf/AttachmentsByTitle/PDFtacklingalcoholmisuse/$FILE/Alcoholmisuse.pdf
Nešpor K. Návykové chování a závislost. Třetí aktualizované vydání. Praha: Portál 2007; 176.
Nešpor K. Zůstat střízlivý. Brno: Host 2006; 238. Volně ke stažení na www.drnespor.eu.
Prime Minister’s Strategy Unit (2003) Interim analytical report for the national alcohol harm reduction strategy. London: Prime Minister’s Strategy Unit.
www.cabinetoffice.gov.uk/upload/assets/www.cabinetoffice.gov.uk/strategy/su%20interim_report2.pdf
WHO Expert Committee on Problems Related to Alcohol Consumption, WHO Geneva 2007; 65. Dostupné na www.who.int/substance_abuse/expert_committee_alcohol_trs944.pdf.

Děkujeme panu prof. MUDr. Jaroslavu Blahošovi, DrSc., předsedovi České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, že nás upozornil na citovaný materiál Britské lékařské asociace.

PhDr. Ladislav Csémy
Psychiatrické centrum Praha
csemy@pcp.lf3.cuni.cz

Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.
www.drnespor.eu
www.youtube.com/drnespor
nespor.k@seznam.cz
Psychiatrická léčebna Bohnice
Odd. léčby závislostí – muži
181 02 Praha 8

MUDr. Hana Sovinová
Státní zdravotní ústav
sovinova@szu.cz